Juan Ruiz, Arcipreste de Hita (1283-1351)



Menú de poemas por TÍTULO y primer verso



Alfonso X el sabio autores / authors Marqués de Santillana




Açercándosse viene un tienpo de Dios ssanto

Al pavón la corneja vydol' fazer la rueda

Alano carniçero en un río andava

Allá en Talavera, en las calendas de abril

«Andávanse las liebres en la silva llegadas

Aquí dize de cómo el Açipreste rrogó a Dios que le diese graçia que podiese facer este libro

AQUÍ DIZE DE CÓMO FUÉ FABLAR CON DOÑA ENDRINA EL ARÇIPRESTE

Aquí dize de cómo segund natura los omes e las otras animalias quieren aver conpañía con las fenbras

AQUÍ DIZE DEL PECADO DE LA ACIDIA

AQUI FABLA DE CÓMO TODO OME ENTRE LOS SUS CUYDADOS SE DEVE ALEGRAR E DE LA DISPUTAÇIÓN QUE LOS GRIEGOS E LOS ROMANOS EN UNO OVIERON

AQUÍ FABLA DE LA CONSTELAÇIÓN E DE LA PLANETA, EN QUE LOS OMES NASÇEN, EL DEL JUYZIO QUE LOS CINCO SSABIOS NATURALES DIERON EN EL NASÇEMIENTO DEL FIJO DEL REY ALCAREZ

AQUÍ FABLA DE LA PELEA QU' EL ARÇIPRESTE OVO CON DON AMOR

AQUÍ FABLA DE LA PELEA QUE OVO EL ARÇIPRESTE CON DON AMOR

AQUÍ FABLA DE LA RESPUESTA QUE DON AMOR DIÓ AL ARÇIPRESTE

AQUÍ FABLA DEL PECADO DE LA AVARIZIA

AQUÍ FABLA DEL PECADO DE LA COBDIÇIA

AQUÍ FABLA DEL PECADO DE LA GULA

AQUÍ FABLA DEL PECADO DE LA INVIDIA

AQUÍ FABLA DEL PECADO DE LA LUXURIA

AQUÍ FABLA DEL PECADO DE LA VANAGLORIA

AQUÍ FABLA DEL PECADO DE LA SSOBERVIA

AQUÍ FABLA DEL PLEITO QU'EL LOBO É LA RRAPOSSA, QUE OVIERON ANTE DON XIMIO, ALCALDE[I] DE BUGÍA

Assi ffue que la tierra començo a bramar

Assy fue que un tienpo una dueña me prisso

Ave María, gloriosa

¡Ay Muerte! ¡muerta sseas, muerta e malandante!

¡Ay! ¡quán fermosa vyene doñ' Endrina por la plaça!

Buenas costunbres deves en ty syenpre aver

CANTAR DE ÇIEGOS

CANTICA DE LOORES DE SANTA MARÍA

CANTICA DE LOORES DE SANTA MARÍA

CANTICA DE LOORES DE SANTA MARÍA

CANTICA DE LOORES DE SANTA MARÍA

CANTICA DE LOS CLÉRIGOS DE TALAVERA

CANTICA DE SERRANA

CANTICA DE SERRANA

CANTICA DE SSERRANA

CANTICA DE SSERRANA

Cerca de Tablada

Como dice Aristótiles, cosa es verdadera

Como dize el sabio, cosa dura e fuerte

Como dize Salamo e dize la verdat

Con la açidya traes estos males atantos

Contesçe cada día a tus amigos contigo

«Contesçió en un aldea, de muro byen çercada

Contigo syenpre trahes los mortales pecados

DE CÓMO CLÉRIGOS E LEGOS E FLAYRES E MONJAS E DUEÑAS E JOGLARES SALIERON A REÇEBIR A DON AMOR

DE CÓMO DIZE EL ARÇIPRESTE QUE SE HA DE ENTENDER SU LIBRO

DE CÓMO DON AMOR E DON CARNAL VENIERON E LOS SALIERON A RRESÇEBIR

DE CÓMO DOÑA ENDRINA FUÉ A CASA DE LA VIEJA É EL ARÇIPRESTE ACABÓ LO QUE QUISO

DE CÓMO EL AMOR CASTIGA AL ARÇIPRESTE QUE AYA EN SY BUENAS CONSTUNBRES, É SSOBRE TODO QUE SE GUARDE DE BEVER MUCHO VINO BLANCO É TYNTO

DE CÓMO EL AMOR SE PARTIÓ DEL ARÇIPRESTE É DE CÓMO DOÑA VENUS LO CASTIGÓ

DE CÓMO EL AMOR VINO AL ARÇIPRESTE E DE LA PELEA QUE CON ÉL OVO EL DICHO ARÇIPRESTE

De cómo el Arçipreste ffue enamorado

DE CÓMO EL ARÇIPRESTE FUÉ ENAMORADO DE UNA DUEÑA, QUE VIDO ESTAR FAZIENDO ORAÇIÓN

DE CÓMO EL ARÇIPRESTE FUÉ A PROVAR LA SSIERRA E DE LO QUE LE CONTESÇIÓ CON LA SSERRANA

DE CÓMO EL ARÇIPRESTE FUÉ ENAMORADO É DEL ENXIENPLO DEL LADRÓN É DEL MASTYN

DE CÓMO EL ARÇIPRESTE LLAMÓ A SU VIEJA QUE LE CATASE ALGUND COBRO

DE CÓMO LOS SCOLARES DEMANDAN POR DIOS

DE CÓMO MORIÓ TROTACONVENTOS E DE CÓMO EL ARÇIPRESTE FAZE SU PLANTO, DENOSTANDO E MALDIZIENDO LA MUERTE

DE CÓMO TODAS LAS COSSAS DEL MUNDO SSON VANIDAT, SINON AMAR Á DIOS

DE CÓMO TROTACONVENTOS CONSSEJÓ AL ARÇIPRESTE QUE AMASE ALGUNA MONJA E DE LO QUE LE CONTESÇIÓ CON ELLA

DE CÓMO TROTACONVENTOS FABLÓ CON LA MORA DE PARTE DEL ARÇIPRESTE E DE LA RESPUESTA QUE LE DIO

DE DON FFURÓN, MOÇO DEL ARÇIPRESTE

De la açidia eres messonero e posada

DE LA PASIÓN DE NUESTRO SENOR JHESÚXRISTO

DE LA PASIÓN DE NUESTRO SEÑOR JHESÚXRISTO

DE LA PELEA QUE OVO DON CARNAL CON LA QUARESMA

DE LA PENITENCIA QU' EL FLAYRE DIÓ A DON CARNAL E DE CÓMO EL PECADOR SE DEVE CONFESSAR E QUIÉN HÁ PODER DE LO ABSOLVER

DE LA VIEJA QUE VINO AL ARÇIPRESTE Y DE LO QUE LE CONTESÇIÓ CON ELLA

DE LAS FIGURAS DEL ARÇIPRESTE

DE LAS PROPIEDADES QUE LAS DUEÑAS CHICAS HAN

DE LO QUE ACONTESÇIÓ AL ARÇIPRESTE CON FERNAND GARÇÍA, SU MENSSAJERO

DE LO QUE CONTESÇIÓ AL ARCIPRESTE CON LA SSERRANA

DE LO QUE CONTESÇIÓ AL ARÇIPRESTE CON LA SSERRANA E DE LAS FIGURAS DELLA

DE LO QUE LE CONTESÇIÓ AL ARCIPRESTE CON LA SERRANA

DE LO QUE SE FAZE MIÉRCOLES CORVILLO E EN LA QUARESMA

DE QUÁLES ARMAS SE DEBE ARMAR TODO XRISTIANO PARA VENÇER AL DIABLO, EL MUNDO E LA CARNE

DEL AVE MARÍA DE SANTA MARÍA

DEL CASTIGO QU' EL ARÇIPRESTE DA A LAS DUEÑAS E DE LOS NONBLES DEL ALCAYUETA

DEL DITADO QU'EL ARÇIPRESTE OFFREÇIÓ A SANTA MARÍA DEL VADO

Del qu' olvyda la muger te diré la fazaña

Después fiz' muchas cántigas de dança e troteras

Después fue de Santiago, otro día seguiente

Desque ovo la dueña conplida la fazienda

Dezir t'hé la ffasaña de los dos peresosos

Día de Casimodo iglesias e altares

Día era de Sant Marcos, ffue fiesta señalada

Día era muy ssanto de la Pascua mayor

Dios Padre, Dios Fijo, Dios Spíritu Santo

Diz' que yazíe doliente el león, de dolor

Do la casa del Cornejo

«Dormía el león pardo en la frida montaña

Dueñas, abrit orejas, oyd buena liçión

Dyré vos la pelea, que una noche me vino

El águila cabdal canta sobre la faya

El Amor con mesura dióme rrespuesta luego

El buen galgo lebrero, corredor e valyente

El lobo a la cabra comía por merienda

El mes era de março, salido el verano

EL PETAFIO DE LA SSEPULTURA DE URRACA

Ella me dixo: «Amigo, oydme un poquillejo

EN QUÁLES INSTRUMENTOS NON CONVIENEN LOS CANTARES DE ARÁVIGO

«En tierra syn justiçia eran muchos ladrones

¡En ty es mi esperança

En un muradal andava el gallo cerca un rrío

ENSIENPLO DEL ÁGUILA É DEL CAÇADOR

ENSIENPLO DEL ALANO, QUE LLEVAVA LA PIEÇA DE CARNE EN LA BOCA

ENSIENPLO DEL MUR DE MONFERRADO E DEL MUR DE GUADALHAJARA

ENSSIENPLO DE LOS DOS PEREZOSOS, QUE QUERÍAN CASSAR CON UNA DUEÑA

ENSSIENPLO DEL CAVALLO É DEL ASNO

ENSSIENPLO DEL MUR TOPO É DE LA RANA

Enxienplo de cómo el león estava doliente e las otras animalias lo venían a ver

ENXIENPLO DE LA ABUTARDA E DE LA GOLONDRINA

ENXIENPLO DE LA PROPIEDAT QUE'L DINERO HA

ENXIENPLO DE LA RAPOSA QUE COME LAS GALLINAS EN LA ALDEA

ENXIENPLO DE LA RRAPOSA E DEL CUERVO

ENXIENPLO DE LAS LIEBRES

ENXIENPLO DE LAS RANAS, EN CÓMO DEMANDAVAN REY Á DON JÚPITER

ENXIENPLO DE LO QUE CONTESÇIÓ Á DON PITAS PAYAS, PINTOR DE BRETAÑIA

Enxienplo de quando la tierra bramava

ENXIENPLO DEL ASNO E DEL BLANCHETE

ENXIENPLO DEL GALGO E DEL SEÑOR

ENXIENPLO DEL GALLO QUE FALLÓ EL ÇAFIR EN EL MULADAR

ENXIENPLO DEL LADRÓN QUE FIZO CARTA AL DIABLO DE SU ÁNIMA

ENXIENPLO DEL LEÓN E DEL MUR

ENXIENPLO DEL LEÓN É DEL CAVALLO

ENXIENPLO DEL LEÓN QUE SE MATÓ CON IRA

ENXIENPLO DEL LOBO É DE LA CABRA É DE LA GRULLA

ENXIENPLO DEL PAVÓN É DE LA CORNEJA

Era un garçón loco, mançebo bien valiente

Era un ortelano byen synple e syn mal

Érase un caçador bien sotil pasarero

Eres pura enbidia, non ha en el mundo tanta

Ffurtava la raposa a su vezina el gallo

GOZOS DE SANTA MARÍA

GOZOS DE SANTA MARÍA

Gozos de Santa María (1)

Gozos de Santa María (2)

IESUS NAZARENUS REX JUDÆORUN. Ésta es oraçión qu'el Açipreste fizo a Dios, quando començó este libro suyo

La golossyna traes, goloso, laminero

«La marfusa un día con la fanbre andava

Las rranas en un lago cantavan e jugavan

Los antiguos astrólogos dizen en la ciençia

Los que la ley avemos

Luego después, desta venta fuyme para Ssegovia

Lunes ante del alva començé mi camino

Madre de Dios gloriosa

Miraglos muchos fase la Virgen siempre pura

Mucho faz' el dinero, mucho es de amar:

Mur de Guadalhajara un lunes madrugava

Myércoles a terçia

Mys ojos no verán luz

¡O María!

OTRO CANTAR DE ÇIEGOS

Palabras es de sabio, e díselo Catón

Partyóse Amor de mí e dexóme dormir

Passando una mañana

Por olvidar la cuyta, tristesa e pessar

Porque Santa María, segund que dicho he

Provar todas las cosas el apóstol lo manda

Quiero abreviarvos, señores, la mi predicación

Quiero seguir a ti, flor de las flores

Salida de febrero e entrada de março

Santa Virgen escogida

Santiago apóstol diz' que todo bien conplido

Señor Dios, que a los jodíos, pueblo de perdiçión

«Señora», diz' la vieja: «yo le veo a menudo

Señores, acordavos del bien, ¡sí vos lo digo!

Señores, dat al escolar

Sobervia mucha traes ado miedo non as

Ssyenpre me verná en miente

Syenpre está la loxuria adoquier que tú seas

Syenpre ha mala manera la sierra e la altura

Tal eres como el lobo: rretraes lo que fazes

Todos bendigamos

Tú eres avarizia, eres escaso mucho

Un cavallo muy gordo pasçía en la defesa

Un perrillo blanchete con su señora jugava

«Urraca so, que yago so esta sepultura

Varones buenos e onrrados

Vegilia era de Pascua, arbil çerca pasado

Vino luego un frayre para lo convertyr

Virgen, del çielo Reyna

Xristianos, de Dios amigos

Yra e vanagloria al león orgulloso

Yra e vanagloria traes, non a el mundo tan maña

Yva lydiar en campo el cavallo faziente